|
|
Vzdělávání zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob
KRUPOVÁ, Nikol
Bakalářská práce se zabývá vzděláváním zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Teoretická část se skládá ze základních poznatků o zdravotnické záchranné službě, popisuje její jednotlivá pracoviště jako je vzdělávací a výcvikové středisko a pracoviště krizové připravenosti. Dále jsou v teoretické části popsány postupy, jakým způsobem probíhá příprava zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb na mimořádné události s hromadným postižením osob a jaké jsou jejich činnosti v případě jejího vzniku. Praktická část byla realizována na základě kvalitativního šetření prostřednictvím rozhovorů se zástupci jednotlivých zdravotnických záchranných služeb. Rozhovory byly uskutečněny se zaměstnanci vzdělávacího výcvikového střediska nebo pracoviště krizové připravenosti. Bylo provedeno 14 polostrukturovaných rozhovorů v období od 1.12.2021 do 1.6.2022. Cílem bakalářské práce bylo zmonitorování přístupu jednotlivých poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb v problematice přípravy primárně nelékařských zdravotnických pracovníků na mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část zrcadlí úroveň přípravy jednotlivých poskytovatelů na problematiku vzdělávání a přípravy zaměstnanců záchranných služeb. Výstupem práce je obecný přehled o způsobu přípravy jednotlivých zdravotnických záchranných služeb v České republice na mimořádné události s hromadným postižením osob.
|
|
|
Připravenost krajských vzdělávacích a výcvikových středisek poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob
BRAMSKIY, Illya
Diplomová práce je zaměřena na problematiku připravenosti jednotlivých krajských vzdělávacích a výcvikových středisek poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb, potažmo zaměstnanců těchto organizací na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Za účelem získání potřebných dat pro vytvoření empirické části diplomové práce byly sestaveny dva dotazníky, přičemž v prvním případě se jednalo o kvalitativní průzkum, cílený pouze na vedoucí pracovníky vzdělávacích a výcvikových středisek jednotlivých krajských zdravotnických záchranných služeb. V druhém případě byl za pomoci dotazníkového šetření proveden kvantitativní průzkum, formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro zaměstnance poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Na základě provedených dotazníkových šetření bylo po jejich vyhodnocení zjištěno, že navzdory povětšinou kvalitnímu zajištění ze strany poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poměrně častým školením, jsou znalosti samotných zaměstnanců v dané problematice nedostatečné. Ze získaných výsledků je patrné, že jednotlivá vzdělávací a výcviková střediska poskytovatelů zdravotnické záchranné služby by se měla více zaměřit na odborný výcvik svých zaměstnanců v dané problematice. Tyto výsledky budou na vyžádání předloženy zástupcům jednotlivých vzdělávacích a výcvikových středisek, a měly by posloužit k zefektivnění přípravy jejich zaměstnanců pro případy mimořádných událostí s hromadným postižením osob.
|
|
|
Analýza vybraných zdravotnických rizik obyvatelstva při vzniku definované mimořádné události na daném ORP a analýza připravenosti základních složek IZS včetně nemocničního sektoru v plošném pokrytí pro snížení následků.
POJETA, Antonín
Analýza rizik je velice důležitým podkladem pro přípravu systému na mimořádné události. Dodává podklady a definuje, na jaká rizika se systém má připravit v období, na které je analýza rizik zpracována. Dává základní data o nutné připravenosti sil a prostředků na analyzovaném území. Samozřejmě není dokonalým nástrojem krizové připravenosti, protože při fenoménech, jako je terorismus a jiné, nemůže rozsahově vyjádřit rizika a hrozby. V těchto případech analýza rizik může pouze simulovat scénáře a vycházet z geopolitické situace, či ze zkušeností a událostí, které již lidstvo postihlo. Analýza rizik nám odpovídá na otázky typu, co se může udát, jak se to stane, kde by se to mohlo stát a kolik osob může být teoreticky ohroženo nebo zasaženo. Výsledkem je modelace fungování systému během této nestandardní, nadlimitní situaci pro celý systém připravený na pomoc zasaženým osobám. V teoretické části práce je popsána charakteristika území, na které byla analýza připravenosti integrovaného záchranného systému vypracována, její specifika, rizika ve vztahu k průmyslové činnosti a rizikům vztahujícím se na hromadné postižení zdraví. Navazující kapitoly jsou věnované jednotlivým základním a ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Základní složky jsou podrobně rozpracovány. Nejpodrobněji je rozebraná zdravotnická záchranná služba, jelikož je analýza rizik primárně zaměřená na její činnost v rámci mimořádných událostí s charakterem hromadného postižení zdraví. V souvislosti s touto problematikou je podrobně rozpracován legislativní podklad ve smyslu typových činností, stupňů poplachů, traumatologického plánu, aktivace sil a prostředků integrovaného záchranného systému při nahlášení hromadného postižení zdraví a ostatní legislativní podklady pro fungování celé základní složky, zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, prováděcích vyhlášek a dalších podkladů doplněných o problematiku krizového řízení. Stejně tak je v menší míře rozebrán systém fungování Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a ostatních složek integrovaného záchranného systému v rámci celkového zaměření diplomové práce včetně kapitoly o součinnosti všech zmíněných složek na místě hromadného postižení osob. Celou teoretickou část diplomové práce uzavírá kapitola krizového řízení ve zdravotnictví, které je nedílnou součástí zvládnutí mimořádných událostí v rámci zachování daného standardu poskytování zdravotní péče i mimo místo mimořádné události. Právě v této kapitole je detailněji prostudovaný traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů lůžkové a jednodenní péče. V praktické části diplomové práce nalezneme souhrn dat týkající se problematiky zajištění zdravotní péče v obci s rozšířenou působností včetně přilehlých a spádových zdravotnických zařízení. V rámci sběru dat byla vypracována rešerše nejzásadnějších událostí, které musela zdravotnická záchranná služby v definované obci s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou řešit se zaměřením na hromadné postižení osob za posledních patnáct let. Před deseti lety došlo v Kralupech nad Vltavou k metodickému cvičení integrovaného záchranného systému se zaměřením na operačně-součinnostní cvičení při fiktivním teroristickém útoku. Výsledky tohoto cvičení jsou komentovány s aktuálními riziky a hrozbami v kapitole Výsledky. Jádrem celé praktické části je analýza aktuálních zdravotnických rizik podle metody FMEA porovnaná s analýzou rizik vybrané obce s rozšířenou působností uvedenou v Havarijním plánu Středočeského kraje. Na základě šetření jsou dále uvedeny síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému, které by byly prvoplánově vyslány k řešení mimořádné události včetně zdravotnických zařízení. Závěrem praktické části je vytvořena modelace rizik s náhledem řešení. Jedná se o simulaci dopravní nehody s hromadným postižením osob.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí
MAJSTR, Jiří
Četnost mimořádných událostí a rozšiřující se spektrum možných druhů hromadného postižení osob si vynucuje preventivní bezpečnostní opatření a rychlou odbornou reakci při jejich vzniku.Mimořádné události s převažujícími zdravotními následky vyžadují od zasahujících výjezdových skupin poskytovatelů zdravotnické záchranné služby jiný přístup ke své činnosti oproti jejich každodenní praxi. Obvyklý provoz provozovatelů zdravotnických záchranných služeb představuje plnou péči konkrétní osobě od prvního kontaktu až do jejího předání poskytovatelům zdravotních služeb. Při mimořádné události s hromadným postižením osob není možné věnovat péči jedné konkrétní osobě, ale je nutné urychleně a vhodným způsobem stanovit priority zdravotní péče a odsunu všech osob postižených na zdraví do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Jedná-li se o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, jsou z pohledu jejího řešení průvodními jevy: nedostatek času na rozhodování a řízení záchranných prací, panika, prodlení v zahájení léčby a odsunu postižených osob do zdravotnických zařízení, poskytovatelů zdravotní péče. Zejména počátek zásahu složek integrovaného záchranného systému je zatížen nedostatkem sil a prostředků, představující například deficit odborného zdravotnického personálu, záchranářské a zdravotnické techniky včetně léků. Poměr sil a prostředků k počtu osob postižených na zdraví se při mimořádné události optimalizuje až v následném průběhu, kdy je pro úspěšný výsledek stěžejní činnost v prvních třiceti až šedesáti minutách. Od počátku je tedy nutné věnovat pozornost organizaci řízení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Diplomová práce s názvem Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí zmiňuje v teoretické části integrovaný záchranný systém a na podkladě aktuální legislativy obecně pojednává o poskytovatelích zdravotnické záchranné služby. Konkrétní zaměření práce je směrováno na přípravu a řešení mimořádných událostí Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Práce charakterizuje specifika traumatologického plánu organizace, pojednává o způsobu třídění osob metodou START a orientuje se na použití identifikační a třídící karty (lékařské třídění) při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretickou část diplomové práce uzavírá nastínění přednemocniční neodkladné péče při radiační mimořádné události Jaderné elektrárny Temelín. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu s využitím metody polořízeného rozhovoru vedeného se sedmi vedoucími lékaři oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Náplní výzkumu bylo zhodnocení možného vývoje a potencionálních změn při přípravě a následné činnosti zdravotnické složky u mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Výzkumné otázky byly směrovány k problematice úlohy zdravotnického operačního střediska, stanoveného postupu 1. výjezdové skupiny na místě mimořádné události, věnovaly se spolupráci zdravotnické složky se složkami integrovaného záchranného systému a návaznosti přednemocniční neodkladné péče na zdravotnická zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Cílem výzkumu bylo vytvoření hypotéz týkajících se připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Vytvořené hypotézy, uvedené v kapitole Diskuse, mohou být do budoucna prověřeny kvalitativním výzkumem. Další cíle práce jsou zahrnuty v přílohové části. Představují interpretaci taktických a prověřovacích cvičení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od roku 2006 do roku 2012, tématiky zaměřené na mimořádné události a mapují reálný výskyt mimořádných událostí s hromadným postižením osob v Jihočeském kraji od roku 2003 do roku 2012.
|
host ::
RSS.